TERCIER (Třetihory)


Paleogén Paleocén před 65 - 54.8 mil. lety
Eocén před 54,8 - 33,7 mil. lety
Oligocén před 33,7 - 23,8 mil. lety
Neogén Miocén řed 23,8 - 5,3 mil. lety
Pliocén před 5,3 - 1,8 mil. lety


Eocén rozšiřování Atlantského oceánu
roste vzdálenost Evropy a Afriky od J. a S.
Ameriky
Austrálie se oddělila od Antarktidy umožněno
chladné proudění okolo ní zalednění
Alpinské vrásnění v Českém masívu se
projevovalo sopečnou činností
(např. hora Říp) vznik
zlomů (podkrušnohorský
prolom a lužický zlom)
Této zlomové tektonice se říká
saxonská.
Začátkem tvoření vídeňské pánve, do ČR
pronikalo moře, hlavně do vých. Čech a na
Moravu.

střídání teplejších a chladnějších klimat
pokles mořské hladiny vymírání ve fauně
(savců, nanoplanktonu...)
výrazné změny ve flóře
vynoření turgajského
prolomu a Beringovi
úžiny otevřela se cesta
pro výměnu fauny mezi
Sev. Amerikou a Euroasií



Blechnales (žebrovicotvaré) - většinou pozemní, ale občas i liány, s oddenkem nebo krátkým nadzemním kmínkem. Objevily se na začátku třetihor. 8 rodů, 400 druhů. Známá je žebrovice klasnatá (Blechnum spicant) z klimaxových smrčin, někdy i bučin.


Marsileales (marsilkotvaré) - byliny, mají drobný oddenek. Vyrůstají v bahně, ve vodě. Poprvé se objevily až v třetihorách. Rostou v mírných pásmech i v tropech celého světa. 3 rody, 70 druhů. Na okrajích močálů a vod roste jen 15 cm vysoká marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia).



Rostliny a zvířata v Eocénu

hromadné vymírání dinosaurů, mořských plazů, mlžů,
amonitů a mizí také některé rody krytosemenných
rostlin např. cykasovitých.


Rostliny
pokračuje rozvoj krytosemenných rostlin
rozvoj travin v moři - rozvoj řas, ruduch a hlavně vápenitého
nanoplanktonu

Zvířata
největší rozvoj savců
rozvíjeli se lichokopytníci (koně,tapíři,nosorožci)
sudokopytníci(antilopy,velbloudi,jelenovití)
chobotnatci
hlodavci
netopýři
šelmy
v moři - nummuliti, assiliny a z mořských savců kytovci